Případové studie
Čtyři příklady z praxe, kdy FactNinja pomohl odhalit manipulaci nebo neetický obsah.
⚠️ Případy jsou ilustrační — osoby, čísla a kontext jsou anonymizované nebo smyšlené pro účely ukázky.
Viral obrázek „nálezu z demonstrace"
Redaktorka zpravodajského webu narazila na virální fotografii údajného „dokumentu" z pouliční demonstrace. Autor příspěvku tvrdil, že jde o oficiální materiál politické strany.
Výsledek: FactNinja během 30 sekund odhalil, že typografie i logo neodpovídají žádnému veřejnému materiálu strany. Reverse search ukázal, že obrázek poprvé zveřejnil anonymní profil na fóru 4chan.
Redakce zprávu nepublikovala a napsala o dezinformační kampani.
Výuka mediální gramotnosti na střední škole
Učitel občanské nauky používá FactNinja v hodinách s žáky 2. ročníku gymnázia. Každý týden analyzují 2–3 reálné příspěvky ze sociálních sítí a diskutují o technikách manipulace.
Výsledek: Studenti se naučili rozpoznávat emotivní apely, falešné dichotomie a manipulativní kompozici fotografií. V dotazníku na konci semestru 82 % studentů uvedlo, že teď o obsahu na sítích přemýšlí kritičtěji.
Sady analyzovaných příkladů učitel sdílí s kolegy přes veřejné skupiny.
Nezávislé posouzení etiky volební kampaně
Občanské sdružení monitorující volební kampaně podalo žalobu na politickou stranu kvůli podezření na xenofobní a rasistický obsah v jejích kampaňových vizuálech. Potřebovali strukturovaný a reprodukovatelný podklad, aby soud mohl posoudit, zda vizuály překračují hranici svobody projevu.
Výsledek: FactNinja bez zásahu člověka vyhodnotil 47 vizuálů z kampaně a u 23 z nich identifikoval konkrétní rétorické a vizuální techniky (dehumanizace menšinové skupiny, falešné asociace, zkreslené statistiky). Výstup použili advokáti jako nezávislý odborný podklad.
Systém funguje stejně dobře pro hodnocení vlastní kampaně před publikací.
Mapování dezinformační kampaně na Telegramu
Tým výzkumníků z akademického pracoviště studoval síť telegramových kanálů, které koordinovaně sdílely téměř identické vizuály s upravenými popisky. Potřebovali systematicky zpracovat stovky obrázků a zaznamenat jejich manipulativní vzorce.
Výsledek: Nahráli 312 obrázků, rozřadili je do 8 kategorií a vytvořili veřejnou skupinu s analýzami. Na základě výstupů publikovali recenzovanou studii o koordinovaném informačním ovlivňování během krajských voleb. Data jsou dohledatelná a jednotná.
Skupina je veřejně sdílená a slouží i jako výukový materiál.